Jak to začalo

 

 

TukTuki je mým plnícím se snem, který zabírá čím dál tím víc místa v mé hlavě, životě i skříních.

Jmenuju se Markéta. V roce 2014 jsem absolvovala obor Mezinárodní humanitární a sociální práce na Univerzitě Palackého v Olomouci. Čím víc jsem se během studia zabývala tématem rozvojové spolupráce, humanitární práce i mezinárodní sociální práce, tím víc jsem nabývala pocitu, že bezhlavé rozdávání peněz lidem v rozvojových zemích příliš nefunguje. Rozpačité výstupy rozvojových projektů, závislost na pomoci a další otazníky vznášející se nad balíky proudícími do zemí Afriky, Asie a Jižní Ameriky vedly k tomu, že jsem se stále více přikláněla k heslu "trade, not aid". 

Poté, co mi nápad pár let klíčil v hlavě, jsem se v květnu 2013 vydala na školní praxi do Bangladéše. V organizaci Thanapara Swallows Development Society, jejíž výrobky teď nabízím, jsem strávila tři měsíce. Nasávala jsem férovou atmosféru, obkoukávala proces výroby a zjišťovala, že je to všechno přece hrozně jednoduché. Žádná země není tak daleko, aby se odtud nedal poslat balík do Česka nacpaný zbožím a žádná bangladéšské vesnice není tak odřízlá od civilizace, aby se tam nedal poslat e-mail s objednávkou. V Bangladéši jsem se dostala na tu pravou fair trade vlnu, vyházela všechno, co jsem vezla tam, a krosnu na cestu zpátky nacpala vyšívanými taškami, šátečky a pouzdry.

Bagnladéšská zkušenost se pomalu rozrůstá do lehké posedlosti. Ta se projevuje třeba neschopností cestovat kamkoliv za hranice západní Evropy bez mapy a adres všech fair trade družstev v okolí. Mým cílem je objet všechny producenty, s nimiž spolupracuju. Zatím se mi kromě Thanapara Swallows a Aarong podařilo navštívit marockou organizaci Mushmina, kambodžské společnosti Sak Saum a Yodicraft a arménské Nairian. 

TukTuki je mým koníčkem, který se snažím rozvíjet po večerech a ve volném čase. Napište mi, co si o tom všem myslíte, co se vám líbí a co ne a jestli to má vlastně všechno vůbec smysl na info@tuktuki.cz.